Ne všechny ženy slovanské mytologie jsou tu proto, aby pomáhaly.
Některé přicházejí, když se rodí, jiné když se ztrácíš, a některé se objeví přesně ve chvíli, kdy už není jasné, jestli jsi ještě člověk – nebo už něco jiného.
Tohle je svět porodních démonů, divokých žen a bytostí, které nestojí ani na jedné straně. Nejsou zlé. Nejsou hodné. Jsou nutné. Hlídají prahy, kam se nevstupuje bez následků – hranici těla, lesa, noci, bolesti, šílenství i zrození.
Divoženka tě nevezme za ruku.
Porodní démonka ti nic nevysvětlí.
A když se jednou objeví, je už pozdě ptát se, jestli jsi na to připravená.
Tyto bytosti patří k nejstarším a nejnepohodlnějším vrstvám slovanské mytologie. Neučily se empatii, protože ji nepotřebovaly. Jejich úkolem bylo udržet rovnováhu, i když to bolelo. A někdy bolí dodnes.
Vítej na místě, kde se rodí život, trhá rozum a láme osud.
Pokud máš pocit, že tě někdo sleduje… možná jen stojíš na správném prahu.
🧓 Babča glosuje
„Za nás žádný démonky nebyly. Jen porod, bolest a tchyně. A taky jsme to přežily.“
„Baba Jaga? To je normální ženská, co má klid, chlívek a nikoho neobtěžuje. Kdyby jí furt někdo nelezel do lesa.“
„Divoženka? No tak to je ženská, co si sundala podprsenku a už si ji nikdy nenasadila.“
„Porodní démonka nechodí strašit. Ona jen kouká, jestli víš, do čeho lezeš.“
„Ženský stín? To je, když se žena konečně přestane usmívat na blbosti.“
„Říkají, že je to temné. No jistě. Porod, smrt a les nebyly nikdy růžový.“
Slovanská mytologie: Stařena prahu, Osudová žena, Tkadlena osudu, Ženský stín
Slovanská mytologie: Baba Jaga, Baba Jaga lesní, Baba Jaga kostěná, Baba Jaga iniciátorka
Slovanská mytologie: Ježibaba, Klekánice, Žena noci, Žena lesa, Žena vody, Žena smrti
