Než přišli bohové se jmény a chrámy, byla tu síla.
Syrová, hadovitá, proměnlivá.
Plazila se pod kořeny stromů, stoupala v mlze z polí, hučela v horách a mizela v hlubinách vody.
Slovanská mytologie neviděla draky, hady a zmije jen jako nestvůry. Byly to ztělesněné proudy světa – oheň, voda, země i vzduch. Strážci pokladů, nositelé smrti i obnovy, ochránci hranic mezi tím, co je nahoře, dole a mezi.
Zmey, drak, had – každé jméno označuje jinou tvář téže prastaré energie.
Někdy chrání, jindy zkouší.
Někdy přináší úrodu, jindy pohromu.
A vždycky připomíná, že člověk není pánem krajiny, ale jejím hostem.
Tahle stránka je vstupem do světa prapůvodních bytostí, které neleží v pohádkách pro děti, ale hluboko v paměti země.
Do světa, kde se síla neuctívá slovy, ale respektem.
A jestli máš pocit, že se ti při čtení trochu stáhne žaludek –
tak to funguje správně. 🐍🔥🌊
Babča glosuje 🧓
„No jo, draci a hadi… dneska z toho děláte symboly a energie.
My jsme prostě věděli, že se k zemi neleze s blbýma otázkama.
Had u chalupy? Nezabíjet. Drak v hoře? Neprovokovat.
A když se něco v krajině začalo chovat divně, tak se drželo huby a kroku, žádný hrdinství.
Protože kdo si myslí, že všechno přemůže, ten pak brečí první.
A to je celý tajemství mytologie –
ne že by ty potvory byly zlé,
ale že svět si pamatuje, kdo se choval jako hulvát.“
(Babča by to samozřejmě zakončila větou: „A teď běž a zavři ty dveře, táhne jak z dračí jeskyně.“)
Zmey Zmey ohnivý Zmey vodní
Drak slovanský Drak horský Drak polní
Had ochránce Had bohatství Had podsvětí Had smrti
