29 de Prosinec de 2025

SLOVANSKÁ MYTOLOGIE: KOLEKTIVNÍ A APOKALYPTICKÉ JEVY

kolektivni-apokalypticke-jevy-slovanska-mytologie-hlavni-obraz-akvarel-ctverec

Vítej na místě, kde les není jen les, noc není jen noc a vítr občas nese víc než pyl a sliby deště.
Slovanská mytologie není roztomilá pohádka na dobrou noc. Je to mapa světa, kde se živí potkávají s mrtvými, kde duchové hladu, války a konce světa nemají potřebu se představovat – prostě přijdou.

Najdeš tu bytosti, které hlídají práh domu, čihají v lese, tahají tě do vody, chodí po polích po sklizni, šeptají ve snech… a taky ty, které se objeví jen tehdy, když se něco kolektivně pokazí.
Divoký hon, procesí mrtvých, duchové katastrof, ženské bytosti na hranici světů, draci jako síla krajiny, neviditelní hybatelé počasí i tiché symboly vyryté do dřeva, kamene a paměti.

Některé z těchto bytostí tě ochrání.
Jiné tě zmatou.
A pár z nich by bylo opravdu radši, kdybys je neviděl.

Tak pojď dál.
Neslibujeme bezpečí – ale slibujeme, že už se nebudeš dívat na svět úplně stejně.

Akvarelová ilustrace noční lesní krajiny s divokým honem – temní jezdci na koních se ženou bouří mezi stromy, symbol slovanského mýtu Divokého honu, nočních jezdců a procesí mrtvých.

Divoký hon, Jezdec noci, Černý jezdec, Noční lovci, Procesí mrtvých

Akvarelová ilustrace Ducha války – tichá krajina po bitvě s kouřem, troskami a stopami zkázy, kde přítomnost války přetrvává i po odchodu lidí.

Duch války

Akvarelová ilustrace Ducha hladomoru – vyschlá krajina, prázdná nádoba a opuštěná pole jako obraz dlouhodobého nedostatku a tichého vyčerpání.

Duch hladomoru

Akvarelová ilustrace prázdné, vyhaslé krajiny bez stop života, symbolizující slovanský mýtus Ducha konce světa, konec cyklu a ticho bez návratu.

Duch konce světa