Oslava Lohri s tradiční hudbou, tancem a ohněm, kde lidé slaví příchod zimy a sklizeň, vyjadřují radost a kulturní dědictví.
Existují svátky, které se hlásí dopředu. Přijdou s plakátem, datem v diáři a notifikací v mobilu.
A pak je Lohri.
Ten nepřijde.
Ten vzplane.
Lohri se neptá, kolikátého je. Zajímá ji, jak je Slunci, jak je zemi a jestli už zima nemá dost řečí. Je to svátek, který se nedá uspěchat ani přesunout. Když přijde jeho čas, poznáš to – podle chladu v kostech, podle pole, podle světla, které se konečně začne vracet na tvoji stranu.

Co je Lohri (a co rozhodně není)
Je to svátek ohně, Slunce a sklizně. Slaví se v severní Indii, především v oblasti Punjab, a připadá zhruba na polovinu ledna. Ale pozor – to datum není pointa. Datum je jen poznámka pod čarou.
Pointa je tahle:
👉 zima byla dlouhá
👉 pole odvedlo svou práci
👉 světlo se vrací
A lidé si to chtějí říct nahlas. Nejlépe ohněm.
Není to náboženský svátek v klasickém smyslu. Nemá dogmata, nemá kazatele, nemá „správný postup“. Má kruh lidí, oheň uprostřed a jídlo, které ví, odkud pochází.

🌾 Jaká je zima v polovině ledna?
Paňdžáb / severní Indie:
- 🌡️ den: cca 10–20 °C
- 🌙 noc: klidně 3–7 °C
- 🌫️ často mlha, vlhko, studený vzduch
- 🔥 večery u ohňů dávají smysl – nejde o folklór, ale o realitu
Pro místní je to opravdová zima:
- domy nejsou izolované
- topení skoro neexistuje
- studená vlhkost jde do kostí
Takže i 8 °C je „sakra zima“, ne romantika.
❄️ Ale pozor – Indie není jednolitá
- jih Indie: 22–30 °C → žádná zima
- pouště (Rádžasthán): teplo přes den, chlad v noci
- Himálaj: sníh, mráz, úplně jiná liga
👉 Lohri ale patří severu, zemědělcům, zimě a ohni.
🔥 Proč je oheň tak důležitý?
Protože:
- zahřívá tělo
- zahřívá komunitu
- symbolicky otáčí rok ke světlu
- ohlašuje konec nejtvrdší části zimy a příchod delších dnů
Lohri není „festival roztomilého ohýnku“.
Je to: „přežili jsme zimu, Slunce se vrací, pole dýchají“.
👵 Babča glosuje:
„My jsme taky měli svátky podle počasí. Akorát jsme to nepojmenovali tak hezky. A oheň? Ten byl vždycky rozumnější než lidi.“

Kde a proč se slaví (a proč právě Punjab)
Punjab je země pole. Doslova. Samotné slovo znamená „země pěti řek“ – úrodná oblast, kde se po staletí žilo v přímém dialogu s půdou. A když žiješ s půdou, nemůžeš si dovolit ignorovat roční cykly.
Je svátkem sklizně zimních plodin, především cukrové třtiny, sezamu a obilí. Není to „oslavná party po práci“. Je to uznání reality:
- ano, byla zima
- ano, bylo to těžké
- ano, přežili jsme
- a teď si to připomeneme, než půjdeme dál
Slaví se v rodinách, sousedstvích, vesnicích i městech. Děti zpívají, lidé obcházejí domy, sbírají dobroty, večer se všichni sejdou u ohně. Žádné VIP zóny. Žádné „koukej, ale nelez dovnitř“.
🗿 Orla Křen tiše poznamená:
„Kruh kolem ohně je nejstarší architektura světa. A taky nejfunkčnější.“

Proč je svátkem Slunce, ohně a sklizně
Protože oheň je pozemské Slunce.
A Slunce je kosmický oheň.
V tomto období se Slunce v indické tradici „obrací“ – symbolicky opouští temnou část roku a vstupuje do fáze růstu. Neřeší se minuty ani hodiny. Řeší se směr.
Oheň není dekorace. Není kulisa. Je to svědek roku, kterému lidé:
- házejí sezam
- přidávají jaggery (nerafinovaný cukr)
- arašídy
- popcorn (!)
Ne proto, že by „něco chtěli“.
Ale proto, že děkují.
🔥 Mama Omi šeptá od ohně:
„Když krmíš oheň, krmíš paměť. Předkové se nedívají očima. Dívají se teplem.“
Proč připadá na polovinu ledna (a proč je to geniální)
Zatímco Západ slaví nový rok v nejhlubší tmě, Lohri čeká. Čeká, až bude co slavit. Až je jasné, že světlo se opravdu vrací a že to není planý slib.
Polovina ledna je bod zlomu:
- noci už se přestávají prodlužovat
- Slunce má znovu sílu
- tělo to cítí, i když hlava ještě ne
Lohri je svátek pro ty, kdo věří víc tělu než kalendáři.
👵 Babča znovu:
„Já ti říkala, že únor je horší než leden. Ale nikdo mě neposlouchal.“
Oheň jako živý svědek roku
Možná to je ten nejdůležitější rozdíl mezi Lohri a našimi moderními oslavami.
Oheň tady není efekt.
Oheň pamatuje.
Pamatuje:
- zimu
- práci
- hlad
- čekání
A zároveň:
- zahřívá
- spojuje
- nehodnotí
Lidé kolem něj tančí, zpívají, mlčí. Děti běhají. Starší se dívají. Nikdo nic „neřídí“. Oheň dělá svou práci. A lidé mu to dovolí.
🗿 Orla Křen uzavírá:
„Kultura nezačala psaním. Začala ohněm. A občas je dobré si to připomenout.“
🌾 Cukrová třtina a Lohri
V severní Indii, hlavně v Paňdžáb, se cukrová třtina sklízí od ledna do března.
A leden je začátek sklizně — první radost, první oheň, první „jo, něco jsme vypěstovali“.
Takže:
- ano, třtina je v lednu čerstvě sklizená
- ano, patří k Lohri
- ne, není to náhoda ani dekorace
🔥 Proč se hází do ohně?
Protože Lohri není festival konzumu, ale:
- díkůvzdání Slunci
- rituál přechodu zimy
- oslavný moment mezi setbou a úrodou
Do ohně se tradičně dávají:
- kousky cukrové třtiny
- gur (jaggery – nerafinovaný třtinový cukr)
- sezam, arašídy, kukuřice
🔥 Oheň = svědek sklizně
🍬 Sladkost = přání hojnosti
🌞 Slunce = návrat síly
🧠 Důležitý detail (který se často plete)
- Třtina není „letní plod“
- je to dlouhá plodina (10–18 měsíců)
- sklízí se v chladnější části roku, kdy má nejvíc cukru
Takže leden je ideální moment — chlad + sladkost = rovnováha.

🌍 A zbytek Indie?
- jih Indie: sklizeň může být jindy
- Uttar Pradesh, Haryana: podobně jako Paňdžáb
- Lohri je regionální, ne celostátní
👉 Proto cukrová třtina = Lohri
ne proto, že je hezká,
ale protože je hotová, sladká a skutečná.
Malý závěr (bez ohňostroje)
Lohri nám nepřipomíná, že máme slavit.
Připomíná nám, proč.
Protože světlo se nevrací podle data.
Vrací se, když má sílu.
A oheň to ví dřív než my. 🔥
Zdroje
Encyclopaedia Britannica – Lohri
https://www.britannica.com/topic/Lohri
👉 Kam dál? (rozcestník série)
Pokud tě Lohri chytla za rukáv, tady jsou dveře:
- 🔥 Oheň jako bytost: proč se kolem něj tančí, a ne klečí (brzy)
- 🌞 Slunce, Makara Sankranti a indický čas, který nespěchá (brzy)
- 🌾 Sezam, cukrová třtina a jídlo, které ví, odkud přišlo (brzy)
- 👶 Lohri a narození dítěte: oheň jako požehnání (brzy)
- 💎 Pandžábské šperky a barvy Lohri (brzy)
- 🌍 Lohri dnes: diaspora, Instagram a živý rituál (brzy)
- 🔥 Šperky spojené s Lohri (brzy)
Gotická subkultura: Proč nás přitahují lebky? Temná psychologie gotiky, o které se nemluví
Gotická subkultura se zaměřuje na temnotu, symboly a emoce, přičemž přijímá smutek jako součást lidské existence a nachází krásu ve stínech.
Krevní rituály Nazca
Krevní rituály Nazca: Když krev nebyla násilí, ale jazyk dohody se světem Lola glosuje:„Krev není drama. Drama je, když ji nechápeš.“ Kultura Nazca je často popisována jako vizuálně krásná, tajemná a „spirituální“. Jenže právě to poslední slovo bývá vyprázdněné. Spiritualita Nazca nebyla jemná meditace u svíčky. Byla konkrétní, fyzická a někdy nepohodlná. A krev v…
Gotika a psychologie: Temná stránka lidské mysli
Gotická subkultura oslavuje temnou psychologii, přijímá smutek, smrt a izolaci jako zdroje sebepoznání, krásy a inspirace, čímž transformuje životní zkušenosti.
Discover more from Bead Culture by Lola Tralala
Subscribe to get the latest posts sent to your email.