Afrofuturismus – tradice, co si oblékla raketu

Představ si svět, kde se místo snídaně podává stříbrný prsten z hvězdného prachu a místo kalendáře máš na zápěstí náramek, který ti připomene nejen narozeniny, ale i původ tvé duše. Tam někde, mezi bubny minulosti a šuměním digitální galaxie, tančí Afrofuturismus – směr, který se nebojí spojit pradávné s ještě nevynalezeným. Tam, kde se paměť mění v pohon a technologie v poezii.

Lola říká: „Je to jako kdyby někdo pustil do vesmíru tribal house a vrátil se s korálkovým manifestem.“

Afrofuturismus ve šperkařství není trend. Je to teleport. Každý náhrdelník, každý prsten, každý korálek nese stopu civilizací, které kdysi rozuměly hvězdám lépe než satelitní navigace. V každém třpytu se skrývá příběh – a ten příběh má rytmus.

Afrofuturismus: sci-fi, technologie a kořeny, co nepustí

Je to pohled na svět, který se dívá přes čočku ze zlata, mědi a dat. Afrofuturismus spojuje vědu, víru, technologii i příběhy, které byly příliš dlouho vyprávěny jen z jedné perspektivy. Zatímco tradiční sci-fi často malovalo budoucnost bílými tahy na černém plátně, afrofuturismus přichází s celou paletou. A říká: budoucnost má duši, a ta hraje na buben djembe.

Babča glosuje: „Moc hezký, ale hlavně, ať se to dá opravit kleštěma, kdyby se rozpadlo. A ať to nebliká, já z toho mívám migrénu.“

Afrofuturismus vznikl z potřeby opravit to, co bylo rozbité. V umění, literatuře i šperkařství vytváří prostor, kde černošské komunity nejsou jen postavami v příběhu někoho jiného. Ony ten příběh píší, perlí, tvarují, taví, navlékají. Každý korálek je písmeno nového jazyka, který říká: „Jsme tu. Byli jsme tu vždycky. A budeme tu i zítra.“

Wakanda, ale ručně dělaná

Když se řekne „Afrofuturismus“, většina si vybaví Black Panthera a jeho Wakandu – zem, kde se věda klaní tradici a technologie má tvář bohyně. Wakanda je fiktivní, ale její princip je skutečný. V afrofuturismu technologie neslouží k ovládání, ale k osvobození. A to je rozdíl, který svítí jako LEDka na bubnu.

V klenotnictví to znamená: použij to, co znáš, a proměň to v něco, co teprve bude. Vezmi starý motiv, přidej novou zemi, starou legendu, novou slitinu. Tak vznikají šperky, které spojují časové linie do jednoho kruhu – a ten se jmenuje identita.

Lola: „Všichni se dívají na vibranium, ale já chci vědět, kdo dělá ty náramky!“

V afrofuturismu technologie není chladná. Je lidská. Nabíjí tě teplem, ne algoritmem. Je to návrat k myšlence, že pokrok není o odpojení se od minulosti, ale o tom, že ji konečně připojíme k budoucnosti správným kabelem.

Kazi poznamenává: „Já kdybych měla vibranium, tak z něj udělám obojek. Ne na psa – na sebe!“

Technologie s duší

Afrofuturismus říká: „Technologie není zbraň, je to nástroj paměti.“ Vědecký pokrok tady nejde proti tradici, ale vedle ní – ruku v ruce, někdy dokonce se spletenými prsty. Mikročip s rytinou předků. Laser, který vyřezává symboly z kmene Jorubů. Smartwatch, co počítá tep, ale i rytmus bubnu. A někde mezi tím – šperkař, který ladí barvy minerálů podle planetárních konjunkcí.

Je to poetika spojení. Tam, kde Západ vidí protiklad, Afrika vidí kruh. A v tom kruhu – třpyt.

---

Babča: „Já mám taky technologii s duší. Mixér. Když ho pustím, modlím se.“

V každém afrofuturistickém šperku se tedy skrývá jak kód, tak kouzlo. Když si nasadíš prsten s geometrickým vzorem, nezdobíš se. Napojuješ se. Na své předky, na své sny, na kosmos. A pokud máš pocit, že se ti rozsvítilo čelo – nepanikař, to není chyba. To je propojení.

Pokračování: Mýty, duchovno a boj o hlas

Mýty, duchovno a boj o hlas

Afrofuturismus má jednu supervelmoc: umí oprášit dávné mýty, naladit je na frekvenci 808 Hz a poslat zpátky mezi lidi. Kde západní kultura vidí „pověry“, tam afrofuturismus slyší instrukce. Staré legendy se tu nečtou, ony se aktivují – jako šifry k pochopení toho, co znamená být člověkem, který nezapomněl, odkud přišel.

Lola říká: „Někdo má duchovní průvodce, já mám playlist. A Sun Ra tam hraje první housle z planety Saturn.“

Hudba jako portál

Pokud by afrofuturismus měl vlastní GPS, přesměroval by tě rovnou do jazzového klubu, kde se vesmír rozeznívá ve 4/4 rytmu. Sun Ra, vizionář a hudební prorok, tvrdil, že není ze Země, ale ze Saturnu. A upřímně? Když posloucháš jeho skladby, klidně mu to uvěříš. Každá nota je tu hvězdná mapa, každý tón návratový modul zpátky ke kořenům – jen jinou cestou.

Sun Ra nepsal písně. Stavěl kosmické lodě z melodií. Jeho hudba byla rituál, který měl odpojit černé duše od řetězů minulosti a připojit je k nové síti svobody. A z té sítě dnes čerpají i šperkaři – designéři, kteří kombinují kov, dřevo, kůži, recyklovaný plast a modlitbu v jediném kuse. Nejsou to doplňky. Jsou to nositelné zaklínadla.

Teta poznamenává: „Hudba léčí, pokud si ji pustíš dost nahlas, že neslyšíš starosti.“

Mysticismus a duchovno: když se kořeny promění ve signál

V afrofuturismu není duchovno reliktem. Je to software. Systém víry, který běží na energiech, rituálech a paměti. Bohové Afriky se tu mění v datové entity, totemy v emotikony a modlitby v mantry zakódované v pohybu těla, v hudbě nebo v barvách korálků. Každý šperk je přitom něco jako USB klíč – malý, ale plný informací o tom, kdo jsi a co před tebou bylo.

Když si někdo navléká náramek Šango, nenosí jen ozdobu. Připomíná si bůžka blesku a pravdy. Je to připomenutí, že pravá síla není v tom, kdo křičí, ale v tom, kdo září. A afrofuturismus to bere doslova – některé náušnice doslova svítí, protože jsou napájené malou solární baterií. Estetika s ekologií v romanci století.

Lola šeptá: „Když se ti šperk rozsvítí, nepanikař. To jen předkové říkají, že vypadáš skvěle.“

Historie, která se nechce jen vzpomínat

Každé hnutí, které mluví o budoucnosti, zároveň šeptá o minulosti. A afrofuturismus není výjimkou. Zrodil se z traumat – otroctví, kolonialismu, segregace – ale místo smutku volí rekonstrukci. Bere bolest a dělá z ní šperk. Doslova. Mnoho tvůrců používá recyklované materiály z míst spojených s otroctvím nebo kolonizací – staré železo, drát, měď. Dávají jim nový tvar a nový smysl. Tak vzniká umění, které říká: „Přežila jsem. A teď svítím.“

Afrofuturismus tak není jen estetika, ale terapie. Přepis historie do barev, textur a světla. Tam, kde učebnice mluví o otroctví v minulém čase, umění říká: „My jsme v přítomném. My jsme pokračování.“

Babča glosuje: „Z toho by měl radost každý kovář. Akorát já bych to dala do trouby, aby to chytlo barvu.“

Identita a sebeurčení: psát si vlastní dějiny – tentokrát perem ze zlata

Po staletí byly příběhy černých komunit vyprávěny cizími hlasy. Afrofuturismus je vezme zpět – s bubnem v jedné ruce a tabletem v druhé. Literatura Octavie E. Butler nebo romány Nnedi Okorafor plní stejný účel jako afrofuturistické šperky: dávají postavám hlas, který rezonuje časem. Každý náramek, každý talismán, každé slovo v jejich příbězích je malý krok k tomu, aby už nikdo nemusel žádat o prostor. Prostě si ho vezme.

Lola: „Nemusíš čekat na povolení svítit. Zapni se sama.“

Afrofuturistická umělecká scéna tak vytváří světy, kde jsou černošské komunity architektkami své vlastní budoucnosti. Je to prostor pro hrdost, pro zázrak, pro radost z toho, že všechno ztracené se dá znovu vyrobit. A když ne z původních materiálů, tak z hvězdného prachu a důvtipu.

Každý takový předmět – ať už jde o prsten, přívěsek nebo digitální umělecké dílo – nese v sobě kód zkušenosti. Minulost se neztrácí. Jen mění formu. A v rukách tvůrců získává novou sílu – někdy jako ozdoba, jindy jako zbraň proti zapomnění.

Klóda von Fous: „Kdybych měla každou svoji krizi přetavit do šperku, mám vlastní kolekci v MoMA.“

Pokračování: Technologie jako talisman a kosmické šperky zítřka

Technologie jako talisman a kosmické šperky zítřka

Afrofuturismus se dívá na budoucnost s úsměvem – a s korálkem mezi prsty. Tam, kde jiní vidí chladné obvody, on vidí příležitost k tanci. Když se africké tradice spojí s moderními technologiemi, nevznikne kyborg. Vznikne šamanka v botách na solární pohon. Každá její ozdoba je mantra, každý šperk příběh s vlastním zvukem.

Lola říká: „Technologie je jen jiná forma kouzla. Rozdíl je v tom, jestli se rozsvítí nebo rozpadne.“

Technologie jako návrat k sobě

Afrofuturismus nevidí technologii jako nástroj útlaku, ale jako prostředek spásy. V jeho světě není čip hrozbou, je pamětí. Je to způsob, jak uchovat kořeny v digitální krajině. Když šperkař z Nairobi vloží do náhrdelníku mikroprocesor s zvukem bubnů svého kmene, nejde o gadget. Je to datová modlitba.

Podobně jako u hudby Sun Ra – každý tón byl bránou – je i každý moderní šperk bránou do paměti civilizací. Data se tu neměří v bajtech, ale v emocích. A když blikne náramek na tvém zápěstí, možná to znamená, že na tebe zrovna mrká předek. V tom nejlepším slova smyslu.

Babča glosuje: „Já bych tu korunu chtěla, ale bez Wi-Fi, prosím. Mně stačí Duch svatý v rádiu.“

Vize pozitivní budoucnosti

Tradiční sci-fi nám dává světy, kde roboti vládnou a lidé přestali tančit. Afrofuturismus naopak ukazuje svět, kde technologie a tradice spolu hrají duet. Kde moderní stroje respektují původní zpěvy a ženy v korálových páscích programují kódy pomocí bubnu.

Ve fiktivní Wakandě to vidíme v plné kráse – země plná energie, vynálezů a tradice v rovnováze. Ne proto, že se odřízla od Západu, ale proto, že našla vlastní takt. Ten takt se v afrofuturismu přenáší i do šperků: každý kus má svůj puls. Svou paměť. A svůj směrník do budoucna.

Lola: „Někde mezi kabeláží a kouzlem je místo, kde to cvakne. A tam chci žít.“

Africké mýty v novém balení

Každá kultura má své bohy, ale Afrika má bohy, kteří umí tančit. Ra, Šango, Oya – všichni se v afrofuturismu vracejí v nové podobě. Ne jako sochy v chrámu, ale jako síťové signály v datech našich mobilů. Moderní tvůrci převádějí tyto mýty do designu, který není jen ozdobou, ale ikonou paměti. Každý přívěsek je datový soubor – a každý korálek přepis jedné legendy.

Sun Ra to věděl už v minulém století. Tvrdil, že černoši pocházejí z jiné planety a hudba je cestovní pas. Afrofuturismus na to navazuje s přesností mikročipu. Hudba, šperky, tanec – všechno jsou způsoby, jak zůstat připojen k vesmíru. A ne jen k internetu.

Madam Chaotika: „Když nemáš signál, modli se k Ra. Má lepší připojení.“

Kosmologie – vesmír jako zrcadlo identity

V afrofuturismu není vesmír chladný prostor. Je živý jako krev v žilách planety. Postavy cestují hvězdami ne proto, aby unikly, ale aby se vrátily k sobě. Vesmír je metafora pro vnitřní svět – nekonečný, divoký a plný možností.

Každý šperk, který se leskne jako hvězda, je malý vesmír sám o sobě. Když si ho nasazuješ, dotýkáš se svého vlastního mikrokosmu. A možná i něčeho většího. Někde mezi zářícím krystalem a pulsem srdce je hranice, kterou věda ještě nevysvětlila – ale poezie ano.

Lola: „Když se díváš na hvězdu dost dlouho, začne se smát. Jen to musíš vydržet.“

Afrofuturismus jako přenosná paměť planety

Na konci všech těch nití, světel a vzorů stojí jednoduchá myšlenka: paměť je přenosná. Může mít tvar písně, sochy nebo náušnice. A každý, kdo ji nosí, se stává strážcem příběhu. Afrofuturismus není jen styl, je to způsob přežití v časech, kdy všechno mizí v datovém mraku. Je to archiv srdcí – uložený v těle, v umění, v rytmu.

Závěrečný podpis: „Doladila Lola Tralala. Pokud něco chybí, Kazi to sežrala.“

📚 Zdroje a inspirace

Afrofuturismus není jen vizuální styl, ale kulturní proud, který se rozlévá napříč hudbou, literaturou, šperkařstvím i každodenním životem. Abychom nezůstali jen u poetiky, tady je pár zdrojů, které pomáhají chápat jeho hloubku – od galaktických teorií po české výtvarníky, kteří s tímto směrem koketují po svém.

---

🌍 Mezinárodní inspirace

• Ytasha L. Womack: Afrofuturism: The World of Black Sci-Fi and Fantasy Culture. Chicago Review Press, 2013. goodreads.com
• Kevin M. Strait & Michelle Joan Wilkinson: Afrofuturism: A History of Black Futures. NMAAHC, Washington D.C., 2023. interiordesign.net
• Ruth E. Carter: „Black Panther Costume Designer Draws On The Sacred Geometry Of Africa“ (NPR, 2018)
• Douriean Fletcher: „The Goal Is To Feel Strong, Says Black Panther Jewelry Designer“ (NPR, 2019)
• Fabiola Jean-Louis & Cyrus Kabiru: Afrofuturist Period Room – výstava Met Museum 2021. metmuseum.org
• Rees, David & Anderson, Ron: „The Ten Thousand Things x Met Museum Afrofuturist Collection“ (Town & Country, 2021)
• Jameel Mohammed: „Meet the Designer Creating Jewelry Inspired by the African Diaspora“ (Galerie Magazine, 2021)
• Qil Jones: „Blackmarzian… Afro-futuristic jewelry from innovative artist“ (ABC Localish, 2021)
• Sydney Herrick: Breaking Chains, Forging Beauty: Redefining African Jewelry Design… (UNC Chapel Hill, 2024)
• “How Afrofuturism Can Help the World Mend” – kulturní esej o uzdravování skrze umění (Wired)
• “The Last Angel of History” – filmová esej o hudbě, čase a afrofuturismu (Wikipedia)

---

🇨🇿 Český kontext a česky psané zdroje

• Martin Rieger: Afrofuturismus (bakalářská práce, Masarykova univerzita, 2019). is.muni.cz
• Ondřej Teplý: Afrofuturismus jako kulturní hnutí (diplomová práce, Univerzita Karlova, 2021). dspace.cuni.cz
• Český rozhlas Wave: „Afroameričané hledají jinou realitu. Proto afrofuturismus žije.“ wave.rozhlas.cz
• Refresher: „Black Panther odstartoval znovuzrození afrofuturismu.“ refresher.sk
• MeetFactory Residency: Tamsir Daouda Soumaré – umělec propojující afrofuturismus, malbu a performance. meetfactory.cz
• Romská umělecká zpráva 2017: Odkaz na afrofuturismus jako inspirační proud pro jiné kultury. rommuz.cz

---

Lola Tralala říká: „Zdroje jsou jako korálky – některé najdeš v muzeu, jiné v srdci. Hlavní je, že se všechny lesknou.“